Syndromem vyhoření trpí stále více lidí, jste mezi němi?

Syndromem vyhoření trpí stále více lidí, jste mezi němi?

Jsou čtyři hodiny ráno a vy bezcílně procházíte bytem, v myšlenkách si přehráváte konverzaci se šéfem, připravujete si imaginativní výpověď, bojujete s rozhořčením a trápíte se nad nedostatkem zájmu při vašich přidělených úkolech a nedostatkem péče o vaše klienty.
To můžou být příznaky burnout syndromu, neboli syndromu vyhoření, kdy člověk vlivem zatěžujícího pracovního života, hektiky, množství pracovních úkolů no na druhé straně s vysokou dávkou rutiny, monotonie nebo neuspokojení s danou prací ztrácí chuť a zájem vykonávat danou práci. Při neřešení prvních varovných signálů může burnout syndrom přerůst až k srdečním potížím, selhání srdce až k infarktu myokardu.

Fáze burnout syndromu

1. Fáze “medových týdnů”

Během této fáze vám vaše nová práce připadá odpovědí na všechno. Jste extrémně šťastná, naplněná a entuziastická. Žádný úkol není pro vás nemožný, naopak je výzvou, neváháte dělat nadčas, cítíte se výkonná a stimulovaná.

2. Zkouška reality

Postupně si sundáváte vaše růžové brýle a uvědomujete si, že váš šéf není takový anděl, jak se jevil při pohovoru nebo prvních dnů. V pracovním tempu vystupuje úplně jinak než při nezávazným povídáním si při vstupním pohovoru. Taky poznáváte blíž vlastnosti ostatních spolupracovníků, kterých taky nemůžete zařadit do kategorie “spřízněná duše”.
Taky si začínáte uvědomovat, že chodíte domů později a později a pociťujete rozčarování a deziluze při zjištění, že vaše práce neuspokojuje vaše sociální a/anebo finanční potřeby.
Vaše práce se stává těžší, náročnější a není už to, co byla na začátku. Stáváte se více unavená, rozčarována, sklíčená a frustrována.

3. Fáze rozčarování a deziluze

Teď se už více necítíte entuziasticky a energická, právě naopak, vyčerpána a iritována. Začínáte ztrácet kila (co už není směrem k ideálním hodnotám) a taky se zhoršuje spánek. Negativní vliv se odzrcadluje taky v sexuální oblasti, pití alkoholu, kouření či mezilidských vztazích. Objevuje se u vás hněv a obviňování druhých z věcí, se kterými nejste spokojena. Zhoršuje se pracovní výkon a stáváte se otevřeně kritická k nadřízeným a kolegům. Úzkost a deprese se stávají součástí každodenního života a často se objevují choroby, přechladnutí a narušení imunity.

4. Fáze alarmu

Tato poslední fáze je už závažná a vyžaduje určitý druh intervence, či už někoho zvenčí nebo samotného jedince, který je ještě případně sám schopný uchopit kontrolu nad svým životem. Jinak hrozí vážné poškození zdraví či dokonce smrt (srdeční infarkt apod.) Nastupuje zoufalství, úplné vyčerpání a pocit, že veškeré fyzické i psychické rezervy už došly. Člověk pociťuje úplně přemožení a úplné selhání, ztrátu sebehodnoty a sebedůvěry. Cítí se neschopný převzít zodpovědnost či provádět nějaké změny.

Jak předejít burnout syndromu vyhoření

– Neočekávejte od žádné práce, že naplní všechny vaše potřeby
– Vyhněte se kariéře, kde by jste konstantně pouze dávala bez toho, že by jste taky brala, zejména emocionální vklad a energii.


– Nenechejte vaši práci převzít kontrolu nad vašim životem. Práce nadčas jako pravidlo velmi negativně ovlivní vaši schopnost vykonávat profesi z dlouhodobějšího hlediska


– Nevyplácí se ani práce na víc za účelem řešení osobních nebo vztahových problémů.


– Naučte se říct ne předtím, dříve než vás nával povinností a práce, kterou musíte dělat, protože jste ji neuměla odmítnut, pohltí.


– Zůstaňte aktivní ve vašem sociálním životě a nevzdávejte se svých koníčků a zálib.
– Akceptuje fakt, že nemůžete dělat všechno pro všechny, a že každý je nahraditelný v tom smyslu, že si práci můžete rozdělit, nedělejte všechno sama.


– Jestli pracujete v pomáhajících profesích, nezapomínejte, že nemůžete převzít odpovědnost za problémy jiných lidí. Jak jim nejvíc pomůžete, je jich nasměrovat k možnostem řešení. Konkrétní rozhodnutí je pak už na nich.


– Antidepresiva a léky snižující úzkost pomáhají zmírnit symptomy jako jsou úzkost a deprese, avšak když jejich příčina trvá, potíže to nevyřeší, poněvadž stresující pracovní prostředí tyto stimuly pořád vytváří.


– Když nemůžete změnit práci, alespoň změňte postoj v nahlížení na ni. Naučte se stanovit si hranice a dodržovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *