Mařinka je voňavá vytrvalá bylinka která je původní v Evropě a odtud se rozšířila do Ameriky a Asie. Obvykle ji najdeme v okolí dubových, bukových a habrových lesů od nížin až po horská pásma. Ve středověku byla významná léčivka a koření, ale užívá se s oblibou dodnes. Mařinka je otužila vytrvalá bylinka. Je vysoká asi patnáct centimetrů a široká okolo třiceti centimetrů. Drobné bílé hvězdičkové květy rozkvétají od jara do začátku léta. Úzké kopinaté listy vyrůstají po šesti až osmi v přeslenech kolem stonku.
Léčivé síly Mařinky vonné
Na počátku květu, tedy v dubnu či květnu se sbírá nať a suší se ve stínu. Sušená nať obsahuje kumarinový glykosid asperulosid, organické kyseliny, třísloviny, hořčinu, vitamin C, silici a amid kyseliny nikotinové. Vůně se podobá čerstvému senu a chuť je příjemně nahořklá. Látky obsažené v mařince mají protikřečové účinky, pomáhají proti nadýmání, na bolest břicha a působí močopudně. Celkově podporují trávení a uklidňují, takže je vhodná při nespavosti a nervovém vyčerpání. S dávkováním však musíme být opatrní! Vhodná je jedna a půl lžičky sušené nati na osobu. Čerstvé listy se používají k ochucení nealkoholických nápojů. Sušené listy se používají k výrobě osvěžujících kosmetických přípravků.
Mařinkový nápoj:
Jedna a půl lžičky sušené mařinkové natě máčíme jednu hodinu v půl litru jablečného moštu. Nápoj přecedíme a necháme dobře vychladit.
Mařinkové mléko s medem:
Mléko – dvě dl(můžeme použít i zdravější variantu mléko rostlinné – ovesné, rýžové, sójové) ochutíme dle chuti medem a namočíme do něho na jednu až dvě hodiny jednu a půl lžičky mařinky. Vše potom přecedíme, necháme vychladit a podáváme jako večerní nápoj.
Mařinková bowle:
Deset gramů mařinky a pomeranč nakrájený na kousky posypeme hnědým cukrem, přelijeme půl litrem bílého bio vína a necháme odpočívat v přikryté nádobě asi dvanáct hodin. Potom mařinku vyjmeme, přilijeme další půl litr bílého bio vína a tři čtvrtě litru neochucené minerálky. Bowli podáváme vychlazenou.
VYPĚSTUJTE SI SAMI SVOJI BYLINKU:
Mařinka se v přírodě vysévá sama,ale můžeme si ji vypěstovat i ze semen. Jednodušším způsobem je však množení nebo dělení kořenovými řízky. Namnožené rostliny vysadíme na předem připravený záhon ve vzdálenosti asi dvacet pět centimetrů od sebe. Vysazujeme ji do vlhčích, humózních půd v lehkém polostínu. Mařinku můžeme vysazovat i do větších nádob, ale raději má dostatek prostoru, protože v těsných podmínkách jí mohou uhnívat kořeny. V teplých a suchých podmínkách mohou mařince osychat a žloutnout listy. Tehdy je dobré jí sestřihnout a ona rychle obrazí. Listy a květy sklízíme zjara.
