Rakovina prsu je diagnostikována v průměru asi 7 000 Češkám ročně. Většina z nich má přitom velkou naději na úplné vyléčení, a to hlavně díky včasnému zachycení karcinomu a tím pádem i zahájení léčby. Důležitou roli hraje v této otázce mimo jiné i prevence — a to jak v podobě samovyšetření, tak u lékaře. Ženy nad 40/45 let (v závislosti na zdravotní pojišťovně) mají jednou za dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Ty mladší pak mohou kdykoliv za jednorázový poplatek podstoupit vyšetření ultrazvukem.
Příznaky rakoviny prsu
I mladé ženy by měly jednou za měsíc provádět před zrcadlem samovyšetření prsou. Jakoukoliv nezvyklou změnu, kterou byste v této oblasti zpozorovala, raději konzultujte se svým gynekologem nebo praktickým lékařem. Kontrolujte, zda se u vás neobjevují tyto symptomy:
- Změny tvaru či velikosti jednoho nebo obou prsů,
- bulky, jak v samotném prsu, tak i v podpaží nebo v okolí klíčních kostí,
- dlouhodobá bolest prsou bez zjevného důvodu,
- barevné změny na kůži prsou či náhlé žilkovatění,
- změna tvaru bradavky, její vtažení či zploštění, případně výtok.
Rizikové faktory karcinomu prsu
Ačkoliv nejsou doposud úplně objasněné přesné příčiny vzniku rakoviny prsu, jsou určité faktory, jež mohou riziko jejího vzniku negativně ovlivnit. Kromě věku, kdy se riziko zvyšuje po čtyřicítce, jsou to například:
- Genetická dispozice (karcinom prsu diagnostikovali vaší mamince, babičce…),
- nadměrná konzumace alkoholu,
- nadváha (zejména pokud se vám tuky ukládají v oblasti břicha),
- první menstruace již před 12. rokem života,
- porod prvního dítěte po třicítce,
- bezdětnost,
- pozdní menopauza (po 55. roku života),
- dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie v období menopauzy.
Nežádoucí účinky léčby rakoviny
Pro ženy (muži představují pouze 1 % pacientů s karcinomem prsu), jimž byl diagnostikován karcinom prsu, je mimořádně důležité vědomí, že v průběhu léčby i v době po ní mají šanci žít normální život bez dalších omezení či nepříjemných následků léčby. Tyto následky se mohou objevit jak bezprostředně po léčbě (takzvané časné potíže), tak i v delším časovém horizontu. Časné potíže lze relativně snadno řešit úpravou životního stylu nebo medikací. Pozdní následky, například v důsledku nežádoucího ozáření srdce během radioterapie levého prsu, se mohou projevit až za delší dobu. Patří mezi ně například infarkt a další srdeční potíže, plicní fibróza nebo vznik druhotných nádorů. Obavy z těchto pozdních nežádoucích účinků samozřejmě znamenají i psychologickou zátěž. Je možné se jim vyhnout?
Protonová léčba coby šetrné řešení
Zmíněné nežádoucí efekty jsou spojovány zejména s léčbou ozařováním, neboli radioterapií. Přesněji řečeno se vztahují k fotonové radioterapii, během které jsou ozářeny nejen rakovinné buňky, ale i zdravá tkáň a orgány v okolí ozařovaného místa. To však neplatí o protonové radioterapii. Ta používá ke zničení rakovinných buněk namísto fotonů protony, díky nimž je možné ozařovací paprsek zacílit s milimetrovou přesností přímo do nádoru. To znamená mnohem nižší riziko ozáření zdravých orgánů, a tím i vzniku nežádoucích účinků. Například dávka záření na srdce je u protonové léčby o 99 % nižší než u konvenční fotonové radioterapie.
Protony mohou léčit každého
Navzdory tomu, že se při protonové terapii využívají přístroje, patřící mezi absolutní špičku moderní technologie, je léčba rakoviny protonovým paprskem hrazená zdravotními pojišťovnami, a tudíž dostupná všem pacientkám (samozřejmě i v závislosti na doporučení lékařů). Protonová terapie je ambulantní, v délce mezi 16 a 33 pracovními dny a je bezbolestná.
